Přihlášení

18 – 25 let: Duševní zdraví a zvládání stresu

Představ si, že tě čeká důležité rozhodnutí, ale cítíš tlak ze všech stran. Jak na to reaguješ? Najdu tiché místo a snažím se utřídit myšlenky.
Zavolám někomu, komu důvěřuji, abych si vyslechl jeho pohled.
Začnu jednat impulzivně, abych situaci rychle vyřešil.
Odkládám rozhodnutí a doufám, že se situace vyřeší sama.
Analyzuji všechny možnosti, ale stále se nemohu rozhodnout.

Jak reaguješ, když máš pocit, že tě nikdo nechápe? Vyjadřuji své pocity uměním, sportem nebo jinou kreativní formou.
Uzavírám se do sebe a snažím se to zpracovat sám.
Hněvám se a vyjadřuji svou frustraci navenek.
Hledám někoho, kdo by mě vyslechl, i když je to cizinec.
Přestanu se snažit vysvětlovat a měním téma.

Kdybys mohl svůj současný stres vyjádřit obrazem, jak by vypadal? Tmavý tunel s malým světlem na konci.
Bludiště, ve kterém nemohu najít cestu ven.
Rozbouřené moře s velkými vlnami.
Přeplněná místnost, kde se nedá dýchat.
Prasknuté zrcadlové odrazy mé vlastní tváře.

Co ti nejvíce pomáhá, když cítíš, že jsi pod tlakem? Fyzická aktivita, například běh nebo posilovna.
Hudba nebo tvůrčí činnost, která mi umožní uvolnit mysl.
Rozhovor s blízkou osobou, která mě vyslechne bez hodnocení.
Zaměření na rutinu a praktické úkoly, které mi dávají pocit kontroly.
Odpojení se od světa – spánek, hry, filmy nebo sociální sítě.

Když se dostaneš do konfliktu, co bývá tvoje první reakce? Snažím se situaci analyzovat a pochopit pohledy všech stran.
Vyjadřuji své pocity a očekávám, že druhá strana to pochopí.
Raději ustoupím, i když to znamená, že potlačím svůj názor.
Nechám se ovládnout emocemi a reaguji impulzivně.
Odejděte, abych získal čas na promyšlení, ale k tématu se už nevrátím.

Jak se chováš, když cítíš, že máš příliš mnoho povinností? Snažím se systematicky všechno naplánovat a prioritizovat.
Začnu řešit menší úkoly, abych měl alespoň něco hotového.
Úplně se vypnu a dělám něco úplně jiného, abych se odreagoval.
Panikařím, ale zároveň vím, že to nějak zvládnu.
Dlouho o tom přemýšlím, ale v konečném důsledku prokrastinuji.

Pokud bys mohl vyjádřit své současné mentální nastavení jedním slovem, které by to bylo? Rozpolcený.
Přetížený.
Hledající.
Odolný.
Zmatený.

Jak si zvykneš vysvětlovat vlastní selhání? Beru to jako součást učení se a zkušenost do budoucna.
Obviňuji sebe a přemýšlím, co jsem mohl udělat jinak.
Mám pocit, že za to mohou i okolnosti, které jsem nemohl ovlivnit.
Snažím se na to nemyslet a raději to potlačím.
Hledám v tom hlubší význam, abych si to dokázal omluvit.

Co si myslíš o tom, když někdo projeví svou slabost? Je to znak upřímnosti a sebereflexe.
Je důležité vědět, komu svou slabost ukážu.
Každý má své slabé chvíle, ale neměl by je dávat najevo.
Může to být riziko, protože někteří lidé to mohou zneužít.
Je lepší působit silně, i když se tak necítím.

Pokud bys mohl zvolit jakékoli mentální nastavení na následující měsíc, které by to bylo? Pokojná mysl bez zbytečných obav.
Sebevědomí a jistota v každém rozhodnutí.
Schopnost být emocionálně stabilní bez ohledu na okolnosti.
Větší kreativita a schopnost řešit problémy inovativně.
Bezstarostnost a schopnost více si užívat přítomnost.