Přihlášení

60+ let: Sociální inteligence a emocionální odolnost

Když vidíte, že někdo prožívá těžké období, co vás napadne jako první? Možná stačí jen tiše být při něm a počkat, až sám promluví.
Zkusím mu poradit na základě vlastních zkušeností.
Někdy lidé přehánějí, je lepší nechat je, ať si to vyřeší sami.
Hledám způsob, jak mu prakticky pomoci, například vyřešit nějaký konkrétní problém.
Cítím se bezmocně, protože ne vždy vím, co říct nebo udělat.

Představte si, že se ocitnete v kruhu mladších lidí. Jak reagujete? Pozorně je poslouchám a sleduji, jak uvažují.
Zapojím se do debaty, když cítím, že mohu něco hodnotného přidat.
Cítím se trochu mimo, dnešní generace myslí úplně jinak.
Snažím se je usměrnit, aby se vyhnuli chybám, které jsem dělal já.
Raději se stáhnu, nerad se vnucuji.

Jak obvykle reagujete na konflikty ve svém okolí? Nejprve se snažím pochopit, co je způsobilo.
Raději se do toho nemíchám, konflikty jsou vyčerpávající.
Hledám způsob, jak smířit obě strany.
Někdy mám chuť říct pravdu na rovinu, ať se věci vyřeší rychle.
Dlouho nad tím přemýšlím, i když už konflikt dávno skončil.

Pokud někdo zpochybňuje vaše životní zkušenosti nebo názory, jak se cítíte? Chápu, že každý má právo na svůj názor.
Může mě to mrzet, ale vím, že to nezmenšuje hodnotu mých zkušeností.
Cítím potřebu se obhájit a vysvětlit, proč mám pravdu.
Některé věci jednoduše nevysvětlím, člověk je musí zažít.
Ignoruji to, nemám chuť se o tom bavit.

Co je pro vás nejdůležitější při budování vztahů s lidmi? Důvěra a schopnost si porozumět.
Společné hodnoty a podobný pohled na svět.
Vzájemná výměna zkušeností, každý má co nabídnout.
Respekt, i když s druhým nesouhlasím.
Není nutné být s každým na dobré, některé vztahy zkrátka nefungují.

Jak reagujete, když vás někdo požádá o radu? Nejprve se snažím pochopit jeho situaci.
Poradím mu na základě vlastních zkušeností, ale nechám ho rozhodnout.
Dávám přímá a jasná doporučení, aby se předešlo chybám.
Někdy se bojím, že mu poradím špatně, raději ho povzbudím k vlastnímu řešení.
Občas mám pocit, že lidé stejně dělají, co chtějí, takže si dávám pozor, komu radím.

Co vám pomáhá vyrovnat se s těžkými emocemi? Rozhovor s někým, kdo mi rozumí.
Přemýšlení o tom, co mě tato situace může naučit.
Fyzická aktivita nebo nějaká činnost, která mě zaměstná.
Čas, protože vím, že nic netrvá věčně.
Někdy si je prostě musím prožít a přijmout.

Když vidíte, že se svět rychle mění, jak to vnímáte? Snažím se učit a přizpůsobit se tomu, co se dá.
Některé věci jsou už pro mě příliš rychlé, ale respektuji to.
Cítím, že některé hodnoty by se neměly měnit.
Příliš to neřeším, život plynule dál, jako vždy.
Občas mě to frustruje, protože ne všechno nové je dobré.

Jak vnímáte svou roli ve společnosti v tomto věku? Vidím se jako člověk, který může předávat zkušenosti mladším.
Snažím se být užitečný, ale hlavně si chci užívat život.
Mám pocit, že společnost na starší zapomíná, ale dokážu si najít své místo.
Méně se angažuji, ale pokud je třeba, mohu nabídnout svůj pohled na věci.
Žiji svůj život bez ohledu na to, co ode mě očekávají ostatní.

Pokud byste měli vzkázat něco mladším generacím, co by to bylo? Žijte naplno, ale pamatujte na důsledky svých rozhodnutí.
Všechno má svůj čas, netlačte na sebe příliš.
Hodnoty a vztahy jsou důležitější než rychlý úspěch.
Poučte se z chyb ostatních, nemusíte všechno zažít na vlastní kůži.
Nezapomeňte si užívat život, ne všechno musí být o výkonu.