Přihlášení

Úroveň emocionální inteligence (EQ)

Představ si, že tvůj blízký přítel prožívá těžké období, ale o tom nemluví. Jak reaguješ? Cítím, že něco není v pořádku, a snažím se ho podpořit nenásilně.
Ptám se ho přímo, jestli se něco děje, a nabízím pomoc.
Čekám, až se mi sám svěřím, nerad/nemám rád narušování soukromí.
Odtáhnu jeho pozornost něčím veselým, aby na to nemusel myslet.
Nejsem si jistý, jak to řešit, a raději se tomu vyhnu.

Jak obvykle reaguješ, když někdo nespravedlivě kritizuje tvou práci? Snažím se pochopit, jestli na tom něco může být a poučit se.
Obhajuji se a vysvětluji svůj pohled.
Cítím frustraci, ale nechám si to pro sebe.
Odpovím ironicky alebo odlehčím situaci humorem.
Začnu o sobě pochybovat a cítím se špatně.

V situaci, když někdo ve tvém okolí zažívá neúspěch, jak se cítíš? Empaticky se mu snažím být oporou.
Myslím si, že každý má své problémy a musí se s nimi vyrovnat.
Podvědomě cítím úlevu, že se mi to nestalo.
Snažím se mu pomoci najít řešení nebo nový pohled.
Nevím, jak reagovat, raději se nestarám.

Když tě někdo nepochopí nebo nesprávně interpretuje tvoje slova, co uděláš? Pokojně vysvětlím, jak jsem to myslel/a.
Cítím se dotčený/dotčená a mám potřebu se bránit.
Ignoruji to, každý si myslí, co chce.
Začnu o sobě pochybovat a analyzovat, co jsem řekl/a špatně.
Snažím se změnit téma nebo odlehčit situaci.

Když se v kolektivu objeví konflikt, jaká je tvoje typická reakce? Snažím se pochopit obě strany a najít řešení.
Zasahuji jen v případě, že se mě to týká.
Vyjadřuji svůj názor, ale vyhýbám se konfrontaci.
Raději se stáhnu, nemám rád konflikty.
Cítím potřebu hájit pravdu, i kdyby to znamenalo konflikt.

Jak vnímáš vlastní emoce ve stresových situacích? Dokážu je pojmenovat a zvládnout.
Cítím je intenzivně, ale ne vždy vím, co s nimi.
Ignoruji je a soustředím se na řešení problému.
Reaguji impulzivně, až později si uvědomím, co se vlastně dělo.
Někdy mám pocit, že mě emoce úplně ovládají.

Jak se cítíš, když někdo zpochybní tvoje rozhodnutí? Otevřeně si vyslechnu jeho argumenty a zvážím je.
Obhajuji svůj názor, ale zůstávám otevřený/á diskusi.
Cítím se nepříjemně, ale nechci se hádat.
Pochybuji o sobě a zpětně analyzuji své rozhodnutí.
Odmítám to řešit, každý má právo na svůj názor.

Jak zvládáš situace, kdy musíš někoho zklamat nebo říct „ne“? Snažím se být upřímný/á a citlivý/á zároveň.
Je mi to nepříjemné, ale vím, že je to potřebné.
Vyhýbám se tomu, pokud je to možné.
Řeknu „ne“, ale později se cítím vinný/á.
Dělám kompromisy, abych nikoho neurazil/a.

Co tě nejvíce ovlivňuje při rozhodování v mezilidských vztazích? Snažím se pochopit, jak se cítí ostatní.
Řídím se logikou a fakty, ne emocemi.
Důležité je, jak se při tom cítím já.
Často se rozhoduju na základě intuice.
Nevím, někdy se mi těžko rozhoduje.

Jak reaguješ, když se ocitneš v novém kolektivu? Snažím se pozorovat a pochopit dynamiku skupiny.
Aktivně se zapojuji a snažím se poznat lidi.
Čekám, až mě někdo osloví, hned se necítím komfortně.
Cítím se nesvůj/á, ale snažím se tvářit sebevědomě.
Upřednostňuji spíše individuální kontakty než skupinové interakce.