Přihlášení

Komunikační styl

Představ si, že ve skupině řešíte společný projekt a tvůj nápad byl ignorován. Jak reaguješ? Pokouším se ho nenápadně znovu navrhnout později.
Zeptám se, proč se můj nápad nehodí, a přizpůsobím ho skupinovým potřebám.
Nechám to tak, pokud si ho nevšimli, asi nebyl dost dobrý.
Zvýším hlas a důrazněji to zopakuji, ať si mě všimnou.
Začnu podporovat nápady ostatních, aby se nám podařilo posunout vpřed.

Během diskuse si všimneš, že někdo říká nepravdivé nebo zavádějící informace. Jak se zachováš? Nechám to tak, možná má pravdu a já se mýlím.
Jemně se zeptám na zdroj informace, abych zjistil, zda je spolehlivý.
Hned opravím nesprávnou informaci, aby ostatní nebyli uvedeni v omyl.
Počkám, jestli si toho někdo jiný všimne, a případně se přidám k jeho názoru.
Po diskusi se s dotyčným promluvím soukromě, abych ho na to upozornil.

Jakým způsobem nejčastěji vyjadřuješ nesouhlas? Ironicky okomentuji situaci, abych naznačil svůj postoj.
Přímo řeknu, s čím nesouhlasím, ale s respektem.
Pokusím se přesměrovat téma, aby se předešlo konfliktu.
Zesílím svůj hlas a argumentuji, abych prosadil svůj názor.
Raději si svůj nesouhlas nechám pro sebe a hledám jiný způsob, jak ovlivnit situaci.

Dostaneš nečekanou kritiku od někoho, koho si vážíš. Jak zareaguješ? Cítím se zraněný a spíše se stáhnu do sebe.
Zeptám se na konkrétní důvody a snažím se zlepšit.
Obhajuji se a vysvětluji svůj pohled.
Zlehčím situaci humorem, abych předešel napětí.
Zamyslím se nad kritikou, ale nekomentuji ji přímo.

Jak se cítíš, když musíš někomu oznámit nepříjemnou zprávu? Snažím se to říct jemně a citlivě, aby to neublížilo.
Raději to odkládám, dokud se situace nějak nevyřeší sama.
Povím to přímo, bez zbytečných emocí.
Hledám způsob, jak zprávu podat tak, aby byla co nejméně nepříjemná.
Pošlu zprávu přes text nebo e-mail, abych se vyhnul přímému kontaktu.

Jsi v nové skupině lidí. Jak se chováš? Pozorně sleduji dynamiku skupiny, než se zapojím.
Hned se aktivně zapojuji a snažím se zaujmout.
Držím se v ústraní a čekám, až mě někdo osloví.
Zkusím si najít jednoho člověka, se kterým začnu mluvit.
Využívám humor nebo zajímavé příběhy, abych si získal pozornost.

Jak reaguješ, když se ocitneš v nepříjemném tichu během rozhovoru? Nechám ticho přirozeně plynout, možná je to v pořádku.
Položím otázku, abych obnovil konverzaci.
Začnu mluvit o náhodném tématu, abych vyplnil mezeru.
Cítím se nepříjemně a očekávám, že druhý převezme iniciativu.
Využiji humor, abych uvolnil atmosféru.

Jak vnímáš neverbální komunikaci při rozhovoru? Často sleduji výrazy tváře a gesta, abych lépe pochopil náladu.
Nevšímám si jí, soustředím se hlavně na slova.
Uvědomuji si ji, ale více se spoléhám na intuici.
Zvyknu sám vědomě využívat neverbální komunikaci k posílení svých slov.
Někdy ji nedokážu správně vyhodnotit, občas se v ní mýlím.

Jak přistupuješ k řešení konfliktů? Snažím se najít kompromis, který bude vyhovovat všem.
Pokud to jde, vyhýbám se konfliktům úplně.
Řeším konflikt hned a nahlas, aby se situace vyjasnila.
Snažím se pochopit pocity druhé strany dříve, než se vyjádřím.
Používám logické argumenty k obhajobě svého názoru.

Jak reaguješ, když někdo nepochopí, co se mu snažíš vysvětlit? Trpělivě se to snažím vysvětlit jinými slovy.
Cítím se frustrovaný a hledám jiný způsob komunikace.
Raději se zeptám, co konkrétně nepochopil, abych to upravil.
Zopakuji to samé, jen hlasitěji a důrazněji.
Nechám to tak, pokud to nepochopil, asi to pro něj není důležité.