Přihlášení

Schopnost odpustit a smířit se

Představ si, že blízký člověk ti ublížil nečekaným způsobem. Jaká je tvoje první myšlenka? Potřebuji čas, abych pochopil, co se vlastně stalo.
Cítím v sobě vlnu hněvu, ale vím, že to přejde.
Hledám důvody, proč by to udělal, možná měl své důvody.
Cítím se zrazený a mám potřebu se okamžitě distancovat.
Vnímám to jako zkoušku vztahu a přemýšlím, jak s tím naložit.

Jak se chováš po hádce, která byla obzvlášť emotivní? Chci se co nejdříve pobavit a vyřešit situaci.
Nechávám si odstup a čekám, zda se druhá strana ozve první.
Cítím se zraněný a potřebuju se vyzpovídat někomu jinému.
Chci na chvíli zmizet a nechat emoce vychladnout.
Přemýšlím nad tím, zda to bylo fér a zda se vůbec mám snažit.

Pokud se ti omluví někdo, kdo ti ublížil, ale necítíš to jako upřímné, co uděláš? Přijmu to, ale vnitřně si držím odstup.
Otevřeně se ho zeptám, jestli to myslí vážně.
Odpustím, ale situaci si zapamatuji.
Nepovím nic, ale moje chování vůči němu se změní.
Zkusím se vcítit do jeho kůže a pochopit jeho postoj.

Máš možnost znovu se spojit s někým, s kým jsi se dávno pohádal. Jak reaguješ? Cítím úlevu a jsem rád, že máme novou šanci.
Jsem opatrný a nevím, jestli se chci otevřít.
Zvažuji, zda to není pouze dočasné usmíření.
Mám pocit, že některé věci by měly zůstat v minulosti.
Chci si nejprve poslechnout, co na to řekne on/ona.

Která myšlenka ti je nejbližší, když přemýšlíš o odpuštění? Odpustit znamená osvobodit především sebe.
Ne všechno se dá odpustit, někdy je lepší odejít.
Odpustení si treba zasloužit skutky, ne slovy.
Čas změní mnoho věcí, i pohled na to, co se stalo.
Pokud mi na vztahu záleží, odpustím, ale budu si dávat pozor.

Jak reaguješ, když vidíš, že někdo odmítá odpustit jinému, i když se omluvil? Chápu, že každý potřebuje svůj čas na odpuštění.
Myslím si, že držení hněvu ničemu nepomůže.
Záleží na tom, jak vážné bylo to, co se stalo.
Možná ten druhý neví správně vyjádřit upřímnou lítost.
Věřím, že některé rány se hojí déle, než si myslíme.

Někdo, komu jsi odpustil, opakuje stejnou chybu. Jak zareaguješ? Dám mu ještě jednu šanci, ale budu opatrnější.
Je to pro mě signál, že se musím chránit.
Budu hledat způsob, jak to řešit bez hněvu.
Uvědomím si, že možná já jsem ten, kdo se musí posunout dál.
Záleží mi na vztahu, ale potřebuji víc než jen sliby.

Kdybys mohl vrátit čas a změnit svůj přístup k jednomu nesouladu, udělal bys to? Ano, některá slova jsem mohl říct jinak.
Ne, věřím, že vše se děje z nějakého důvodu.
Záleží, jak moc mě ta situace ovlivnila.
Ano, ale pouze pokud by to změnilo i přístup druhé osoby.
Ne, i chyby jsou součástí mého vývoje.

Kdybys měl definovat odpuštění jednou větou, co by to bylo? Odpustění je dar, který dávám sobě i jiným.
Odpouštění znamená nechat minulost jít, ale nezapomínat.
Některé rány se hojí jen tehdy, když je necháme být.
Odpouštění není slabost, ale rozhodnutí.
Odpustit znamená dát někomu druhou šanci, ale s rozumem.

Představ si, že jsi v konfliktu s někým, na kom ti záleží. Co je pro tebe důležitější? Abychom se pochopili a našli řešení.
Abych byl vyslechnut a uznán.
Abychom si oba vzali ponaučení.
Abych se necítil ponížený nebo zraněný.
Abychom mohli jít dál bez hněvu a zátěže.