Přihlášení

Jak dobře zvládáš ironii a sarkasmus?

Představ si, že někdo ti řekne: „No jasně, určitě jsi ten nejlepší řidič na světě!“ Jak zareaguješ? Usměji se a řeknu něco vtipného na svůj účet.
Zvážím a začnu vysvětlovat, jaký jsem ve skutečnosti řidič.
Zavtipkuji zpátky a přidám ještě větší ironii.
Nevím, jestli to myslí vážně, takže raději nereaguji.
Poděkuji a přijmu to jako kompliment.

Když vidíš někoho, kdo se snaží být vtipný, ale jeho humor je trapný, co si myslíš? Oceňuji snahu, i když se nesměju.
Doufám, že si to sám neuvědomuje, jinak by to bylo ještě horší.
Raději se zasměju, aby se necítil špatně.
Je mi nepříjemně, ale nechci být neslušný.
Užívám si to – trapné momenty mají své kouzlo.

Jak bys reagoval, kdybys vtipkoval a někdo tě úplně vážně opravil? Pokračuji v ironii, abych viděl, kdy mu to dojde.
Zamyslím se, jestli jsem vtip řekl správně.
Řeknu mu, že jen žertuji a změním téma.
Zkusím přejít na jemnější humor, abych ho neztratil.
Nechám to tak, očividně nemáme stejný styl humoru.

Kamarád ti řekne: „Skvělé, určitě jsi to udělal úplně perfektně!“ Jak to pochopíš? Jako pochvalu, pokud necítím sarcasmus v tónu.
Jako výsměch, asi se mi to nepovedlo.
Jako výzvu, abych si ověřil, zda to bylo opravdu dobré.
Jak test, zda rozpoznám jeho tón hlasu.
Jako běžnou poznámku, nepřemýšlím nad tím.

Jak se cítíš, když někdo používá velmi suchý sarkasmus, který se téměř nedá rozpoznat? Baví mě to, ale musím být ve střehu.
Občas si nejsem jistý, zda je to ještě vtip nebo realita.
Může to být zábavné, ale někdy to působí arogantně.
Raději se vyhnu takovým lidem, je to vyčerpávající.
Považuji to za vrchol inteligentního humoru.

Kdybys měl vybrat mezi klasickým humorem a sarkasmem, co bys vybral? Sarkasmus, miluji hru se slovy.
Klasický humor, občas je sarkasmus příliš drsný.
Kombinaci obou, vše záleží na situaci.
Záleží na lidech – ne každý rozumí ironii.
Nevím, humor je subjektivní záležitost.

Představ si, že někdo vtipně řekne: „No, určitě jsi ten nejlepší zpěvák, jakého jsem kdy slyšel!“ Co uděláš? Začnu naschvál zpívat ještě falešněji.
Zasměju se a řeknu, že děkuji za podporu.
Zvážím a zeptám se, jestli jsem opravdu tak špatný.
Vráti mu to podobným vtipem.
Nevím, možná to myslel upřímně.

Jak vnímáš lidi, kteří nesnášejí ironii a sarkasmus? Chápu je, ne každý to má rád.
Je mi jich trochu líto, přicházejí o hodně.
Někdy je záměrně zkouším, jestli si toho nevšimnou.
Snažím se jim přizpůsobit a používám jiný humor.
Raději se s nimi nebavím o vtipech.

Kdybys měl vysvětlit ironii někomu, kdo ji nechápe, jak bys to udělal? Řeknu mu příklad a sleduji jeho reakci.
Asi bych se o to ani nepokoušel.
Zkusím mu to vysvětlit logicky, ale jednoduše.
Použiju něco z jeho života, aby to pochopil.
Nechám ho, ať si to zjistí sám – to je podstata ironie.

Jaký je tvůj postoj k černému humoru? Mám ho rád, ale s mírou.
Často mi připadá příliš drsný.
Je geniální, když je dobře udělaný.
Záleží na společnosti, ve které se nacházím.
Může být vtipný, ale ne vždy je vhodný.