Přihlášení

Vliv emocí na rozhodování

Představ si, že jsi před důležitým rozhodnutím, ale cítíš silnou nejistotu. Co uděláš jako první? Zaměřím se na své pocity a snažím se pochopit, proč tak cítím.
Hledám racionální argumenty, abych potlačil nejistotu.
Radím se s někým, komu důvěřuji, abych získal jiný pohled.
Odložím rozhodnutí a počkám, až se budu cítit jistější.
Navzdory nejistotě se impulzivně rozhodnu, abych to měl za sebou.

Při výběru mezi dvěma možnostmi tě více ovlivní… To, co ve mně vyvolává lepší pocit, i když nevím vysvětlit proč.
Racionální analýza faktů, emoce nechávám stranou.
Zkušenosti z minulosti, které ve mně zanechaly silný dojem.
Názory ostatních lidí, kteří v podobné situaci uspěli.
Moje aktuální nálada – někdy riskuji, jindy se zdržuji.

Když uděláš rozhodnutí, které později litujesz, jak reaguješ? Hledám důvody, proč to vlastně nebylo až tak špatné.
Učím se z toho a snažím se příště postupovat jinak.
Cítím silnou vinu a neustále nad tím přemýšlím.
Obviňuji vnější okolnosti nebo jiné lidi.
Rychle to pustím z hlavy a jdu dál.

Jak reaguješ, když tě při rozhodování ovlivní silná emoce (např. hněv, radost, strach)? Uvědomím si ji, ale nechám ji plynout, aniž by mě ovládla.
Použiji ji jako hnací sílu pro rychlé jednání.
Snažím se ji potlačit a rozhodovat se pouze rozumově.
Počkám, až emoce ustoupí, a teprve potom se rozhodnu.
Pocit mi napoví, co je správné, a řídím se jím.

Který scénář ti je nejbližší při řešení konfliktní situace? Nejprve analyzuji své emoce a poté hledám řešení.
Konám okamžitě podle toho, co v tu chvíli cítím.
Všímám si emoce druhé strany a snažím se je uklidnit.
Udržuji si odstup, abych nebyl ovlivněn emocemi.
Vyhýbám se rozhodnutím, dokud situace sama nepřestane.

Co pro tebe znamená „intuitivní rozhodování“? Důvěra v prvotní pocit, i když nemám všechny informace.
Skryté zpracování zkušeností, které mi pomáhá bez přemýšlení.
Něco, co může být užitečné, ale vždy si to ověřuji fakty.
Nespolehlivý způsob rozhodování, emoce mohou klamat.
Schopnost, kterou si treba vědomě rozvíjet.

Pokud máš udělat rozhodnutí pod tlakem, jak se s tím vyrovnáš? Zaměřím se na to, co cítím, a nechám se tím vést.
Vytvořím si rychlou strategii na eliminaci emocí.
Vyhledám někoho, kdo by mi pomohl situaci uklidnit.
Rozhodnu se instinktivně a doufám v nejlepší výsledek.
Snažím se situaci odložit, abych získal více času.

Jak se chováš, když čelíš velké životní změně? Cítím vlnu emocí, ale snažím se jim porozumět a přizpůsobit se.
Řídím se plánem a logikou, abych eliminoval nejistotu.
Mám tendenci se vyhýbat změně, pokud to není nutné.
Konám impulzivně a nechám se vést situací.
Spoléhám se na podporu blízkých, kteří mi pomáhají to zvládnout.

Pokud máš pocit, že jsi udělal špatnou volbu, co uděláš dál? Zamyslím se nad tím, co jsem se naučil, a jdu dál.
Snažím se situaci rychle opravit, i když to znamená další rizika.
Vyhledám podporu nebo radu, abych našel nejlepší řešení.
Potlačuji pocit selhání a snažím se na to nemyslet.
Obviňuji se a přehrávám si v hlavě všechny možné scénáře.

Jaký je tvůj postoj k emocionální inteligenci při rozhodování? Je klíčová – bez ní se dělají chybné rozhodnutí.
Může pomoci, ale je třeba ji kombinovat s analytickým myšlením.
Emoce jsou překážkou – správná rozhodnutí jsou věcí logiky.
Nejsem si jistý, ale řídím se spíše svými pocity.
Myslím si, že emoce mohou pomoci jen v osobních záležitostech.