Přihlášení

Jak lépe chápat své děti podle jejich osobnosti

Představte si, že vaše dítě vás zavolá uprostřed hry s důležitou otázkou. Jak se cítíte? Jak by mě vytrhli ze soustředění – proč právě teď?
Zaujme mě to, ale nejprve potřebuji dokončit své.
Zastavím se a snažím se vnímat, co mi chce říct.
Jsem připravený – možná mě chce překvapit.
Vyděsím se, že je něco špatně.

Vaše dítě má zvláštní zvyk, kterému nerozumíte. Co si o tom pomyslíte? Děti dělají podivné věci, je potřeba je usměrnit.
Možná tím něco vyjadřuje, jen to nevidím.
Nechám ho – pokud mu to pomáhá, je to v pořádku.
Zkoumám, zda se za tím neskrývá nějaký vzorec.
Mám tendenci to ignorovat – asi to přejde.

Při rozhovoru s dítětem, které odvrací zrak a mlčí, co vás napadne? Nevím, jak to říct – musím mu pomoci.
Nechce mluvit, asi mě odmítá.
Má právo být ticho, možná hledá slova.
Znejišťuji se – nevím, jak se zachovat.
Možná testuje moji trpělivost.

Vaše dítě udělá chybu, kterou jste mu už několikrát vysvětlovali. Jak zareagujete? Řeknu mu, že mě to už unavuje.
Snažím se zjistit, co mu v tom brání.
Připomenu mu to znovu, ale s nadhledem.
Zaleknu se, že jsem jako rodič selhal.
Zkoumám, jestli nejde o něco hlubšího.

Dítě vám ukáže kresbu, která je nezvyklá, plná tmavých barev. Jak reagujete? Usměji se a pochválím snahu.
Optám se, co tím chtěl říct.
Začnu být podezřívavý – není na tom něco špatného?
Beru to jako hru fantazie.
Zamyslím se, jestli to není odraz něčeho doma.

Jak byste popsali své dětství ve třech slovech? Zodpovědnost, pořádek, výkon.
Svoboda, objevování, ticho.
Respekt, pravidla, očekávání.
Teplo, blízkost, chaos.
Nepředvídatelnost, hledání, snaha zapadnout.

Pokud byste si měli představit, že vaše dítě má úplně opačnou povahu než vy, co cítíte? Obavu – nevím, jak se s tím vyrovnám.
Zvědavost – možná se od něj něco naučím.
Zmatek – bude to těžké pochopit.
Úleva – nebude opakovat moje chyby.
Výzvu – jak ho budu doprovázet?

Vaše dítě něco dělá jen proto, aby vás potěšilo. Co cítíte? Hrdost, že na mě myslí.
Vinu – nechci, aby se přizpůsobovalo kvůli mně.
Potěšení, ale i nejistotu – co tím sleduje?
Zamyslení – dělám to i já?
Nechci to – chci, aby bylo samo sebou.

Pokud byste měli dítě charakterizovat jako zvíře, které by to bylo? Lev – silný, vůdcovský, hrdý.
Kočka – nezávislá, svébytná, tajemná.
Pes – loajální, milý, oddaný.
Delfín – zvědavý, hravý, vnímavý.
Sova – tichá, pozorující, moudrá.

Které prostředí by nejvíce vystihlo vaše vychování? Tichá knihovna – pravidla, pořádek, soustředění.
Houpací síť v parku – svoboda, pohyb, radost.
Staré kuchyně – blízkost, tradice, rozhovory.
Labyrint – chaos, hledání, zkoušení.
Pozorovna – odstup, pozorování, zvědavost.