Přihlášení

Toužím po změně. Ale odkud vlastně začít?

Představ si, že jsi na křižovatce cest bez směrovníků. Jak se rozhodneš, kterým směrem jít? Zastavím se a počkám, jestli se neobjeví někdo, kdo mi poradí.
Půjdu směrem, který ve mně vyvolá největší zvědavost.
Zkontroluji, jestli nějaká cesta nevypadá bezpečněji než ostatní.
Vyberu si směr náhodně – někdy není potřeba příliš přemýšlet.
Zamířím tam, kde mám pocit, že na mě něco čeká, i když nevím co.

Když slyšíš slovo „začátek“, co se ti vybaví jako první? Vzrušení z něčeho nového.
Obavy, jestli to zvládnu.
Příležitost všechno udělat jinak.
Pochybnosti, zda nezačínám znovu od nuly.
Pocit svobody a čerstvého vzduchu.

Dostaneš den jen pro sebe, bez povinností. Jak ho využiješ? Zavřu se doma a dovolím si nic nedělat.
Naplánuji si něco nového a spontánního.
Dám si prostor na rozmyšlení a psaní.
Začnu něco, co už dlouho odkládám.
Budu pozorovat, kam mě den zavede bez plánování.

Tvé okolí tvrdí, že máš něco změnit. Jak reaguješ? Nejprve si to nechám uležet v hlavě, pak konám.
Automaticky se vzbouřím – přece vím, co je pro mě dobré.
Zamyslím se, ale rozhoduju se jen podle sebe.
Zajímá mě, proč si to myslí – možná mi tím chtějí pomoci.
Zvážím to jako zrcadlo, ale držím si vlastní tempo.

Co ti brání udělat změnu, po které toužíš? Strach z neúspěchu.
Nejistota, co vlastně chci.
Zodpovědnost vůči druhým.
Pohodlí známého.
Nedostatek odvahy jednat bez jistoty výsledku.

Představ si, že zítra se můžeš probudit s jednou novou schopností. Která by to byla? Rozhodovat se rychle a bez pochybností.
Nadchnout se a motivovat sám sebe.
Vidět věci v širších souvislostech.
Umět se uvolnit a neřešit vše.
Zachytit a využít každou příležitost, kterou život přinese.

Kdy máš pocit, že se opravdu měníš? Když jednám jinak, než jsem byl zvyklý.
Když si všímám nových myšlenek, které mě předtím nenapadly.
Když se mi změní priority a hodnoty.
Když začnu cítit klid tam, kde byl předtím chaos.
Když si někdo jiný všimne, že jsem se změnil.

Jak se chováš, když něco nového nefunguje podle představ? Dávám tomu ještě šanci – možná to jen potřebuje čas.
Zastavím se a analyzuji, co se dá upravit.
Cítím frustraci, ale hledám cestu dál.
Svářím vinu na vnější okolnosti.
Zvažuji, jestli to nebyla chyba hned na začátku.

Jak si představuješ život „po změně“, kterou toužíš udělat? Jednodušší, klidnější a více můj.
Dynamický, plný nových výzev.
Více vyrovnaný – méně chaosu, více smyslu.
S větší jistotou v tom, kým jsem.
Nevím to přesně pojmenovat, ale něco ve mně ví, že to bude správné.

Na co se nejvíce spoléháš, když se rozhoduješ pro změnu? Na vlastní pocit – ten mě nezradí.
Na zkušenosti – co už vím, to mě podrží.
Na vizi – kam chci směřovat.
Na rady od lidí, kterým důvěřuji.
Na ticho v sobě – až teprve potom přijdou odpovědi.