Přihlášení

Neverbální komunikace: Co o vás prozrazují gesta a řeč těla?

Jak reagujete, když se ocitnete v neznámém prostředí plném cizích lidí? Snažím se působit sebevědomě – udržuji oční kontakt a mám otevřenou řeč těla.
Pozorně sleduji ostatní a přizpůsobuji svou neverbální komunikaci situaci.
Zůstávám v ústraní, minimalizuji pohyby a vyhýbám se očnímu kontaktu.
Začnu aktivně komunikovat rukama a mimikou, abych vyjádřil(a) zájem a zapojil(a) se.
Nevěnuji neverbální komunikaci velkou pozornost, spíše se soustředím na to, co říkám.

Jak držíte tělo při rozhovoru s někým, koho právě poznáváte? Udržuji uvolněný postoj, ale dávám si pozor na otevřenost gest.
Stojím nebo sedím mírně nakloněný/á dopředu, abych vyjádřil(a) zájem.
Mávám rukama a používám výraznou mimiku na podporu slovní komunikace.
Držím si odstup a ruce mám často zkřížené.
Nad tím moc nepřemýšlím, moje tělo se pohybuje přirozeně bez kontroly.

Jak reagujete, když někdo vstoupí do vašeho osobního prostoru? Snažím se zachovat klid a přirozeně si udržet přijatelnou vzdálenost.
Nevědomě ustoupím nebo se mírně odkloním.
Zůstávám na místě, ale neverbálně dávám najevo diskomfort (např. zkřížím ruce).
Pokustím se neverbálně ukázat, že mi to nevadí, abych nepůsobil/a nepřátelsky.
Nevnímám to jako problém a přirozeně interaguji dál.

Co děláte s rukama, když mluvíte? Používám je k zdůraznění myšlenek, ale nepřeháním to.
Držím je klidně v neutrální pozici, abych nevypadal/a nervózně.
Často si je dávám do kapes nebo je schovávám, když se necítím komfortně.
Mávejte rukama a používám široká gesta k zvýraznění emocí.
Gestikulaci si velmi neuvědomuji a pohyby rukou jsou spontánní.

Jak reagujete, když si uvědomíte, že někdo lže? Sleduji jeho mimiku a řeč těla, abych si potvrdil(a) své podezření.
Ptám se na otázky a snažím se analyzovat jeho reakce.
Nepřejavím to, ale vnitřně si na to dávám pozor.
Okamžitě zareaguji, abych ukázal/a, že jsem si lži všiml/a.
Spíše se spoléhám na to, co říká, než na neverbální signály.

Jaký postoj zaujímáte, když se snažíte někoho přesvědčit o svém názoru? Udržuji otevřený postoj a sebevědomé řeč těla.
Nakláním se mírně dopředu a snažím se udržovat oční kontakt.
Používám výraznou gestikulaci, abych zdůraznil/a své argumenty.
Občas ztiším hlas a mluvím pomalu, abych vyvolal/a větší důraz.
Soustředím se více na obsah než na řeč těla.

Jak se projevuje vaše nervozita v neverbální komunikaci? Snažím se vědomě kontrolovat svůj řeč těla, abych ji minimalizoval(a).
Mám tendenci hrát si s vlasy, perem nebo jiným předmětem.
Přeslapuji na místě nebo dělám rychlé pohyby rukama.
Můj hlas se mírně mění, ale řeč těla zůstává stabilní.
Nevím o žádných zjevně viditelných projevech nervozity.

Jak používáte oční kontakt v komunikaci? Udržuji přirozený oční kontakt, abych projevil/a zájem.
Střídám pohledy, abych nevypadal/a příliš intenzivně.
Při delším kontaktu se cítím nepříjemně a uhýbám pohledem.
Snažím se dívat přímo do očí, abych vypadal/a sebejistě.
Oční kontakt pro mě není důležitý, soustředím se více na obsah rozhovoru.

Jak reagujete na neverbální signály druhých lidí? Všímám si jich a přizpůsobuji jim svou komunikaci.
Zaujímám neutrální postoj a analyzuji situaci před reakcí.
Zřídka si uvědomuji neverbální signály, více se soustředím na slova.
Podle nich se rozhoduju, zda pokračovat v interakci, nebo ne.
Spíše se spoléhám na svůj intuitivní dojem než na vědomou analýzu.

Jak se projevujete, když chcete vyjádřit empatii neverbální komunikací? Nakláním se mírně dopředu a jemně přikyvuji.
Používám otevřenou řeč těla a udržuji oční kontakt.
Dotknu se osoby (např. jemné poklepání po rameni), pokud je to vhodné.
Zrcadlím její neverbální projevy, abych ukázal/a porozumění.
Empatii vyjadřuji více slovně než neverbálně.