Přihlášení

Mikrotrénink: Jak být fit i bez posilovny

Představ si, že máš 5 minut volného času mezi dvěma schůzkami. Co uděláš jako první? Otevřu okno a dýchám zhluboka, soustředím se na tělo.
Rychle odpovím na ještě jeden e-mail, ať mám čistší hlavu.
Podívám se na něco zábavného nebo inspirativního.
Začnu přemýšlet, co ještě musím dnes stihnout.
Udělám pár dřepů nebo se protáhnu – tělo si to žádá.

Cítíš napětí v ramenou a krku po dlouhém dni u počítače. Jak reaguješ? Ignoruji to, přejde to.
Dám si krátkou přestávku a promasíruji si krk.
Hned začnu vyhledávat cviky na uvolnění.
Zatnu zuby, vždyť nejsem z papíru.
Snažím se uvolnit tělo hudbou nebo pohybem.

Při chůzi po schodech zjistíš, že se trochu zadýcháš. Co ti proběhne hlavou? To nic, normálně – jen nemám dnes den.
No... možná by neuškodilo víc pohybu.
Ach, nenávidím tyto výčitky.
To je signál – něco s tím udělám.
Zajímavé, tělo mi něco naznačuje – budu ho více poslouchat.

Na pracovišti navrhnou krátkou ranní rozcvičku pro tým. Jak reaguješ? Super nápad! Konečně trochu pohybu.
To je trapné, raději si to odpustím.
Zvážím to, ale chci si to nejdříve prohlédnout.
Mám svoje vlastní tempo, nepotřebuji skupinu.
Zkusím, možná to bude zábava i uvolnění.

Zaznamenáš někoho cvičit v parku během obědové pauzy. Co si pomyslíš? Obdivuhodné – bere to vážně.
Já bych se takto nedokázal uvolnit na veřejnosti.
Připomnělo mi to, že jsem také kdysi cvičil.
Asi bych se necítil komfortně, ale respekt.
Možná je čas zkusit i něco takového.

Jaké místo ti přijde na mysl při slově „mikropohyb“? Kuchyňa při čekání na kávu.
Výťah – ale já raději jdu pěšky.
Zastávka MHD – čas na pár kroků.
Pracovní stůl – a moje ztuhlá tělo.
Koupelna – kde si dám pár dřepů při čištění zubů.

Vnímáš své tělo nejvíce tehdy, když... Se něco ozve – bolest, únava.
Jsem v pohybu a cítím energii.
Cvičím nebo se soustředím na dech.
Něco mi nejde – tehdy si uvědomím limity.
V pokoji – když jen tak jsem.

Jak si představuješ ideální způsob péče o sebe? Ticho, prostor pro sebe, dech.
Ranní rituál – trochu pohybu a voda.
Něco spontánního, co mě nenudí.
Když splním cíl – to je ten nejlepší pocit.
Cez maličkosti během dne – ne velké plány.

Na co myslíš, když slyšíš slovo „trénink“? Pot, disciplína, cíl.
Zábava, pohyb, radost.
Něco, co je třeba naplánovat.
Nic pro mě – nemám na to čas.
Propojení těla a mysli.

Co je pro tebe největší překážkou pohybu během běžného dne? Zapomenu – prostě na to nemyslím.
Nemám soukromí ani prostor.
Nechce se mi začít.
Nevím, co konkrétně bych měl dělat.
Cítím odpor, ale vím, že to potřebuji.