Přihlášení

Power nap: Krátký spánek pro velkou energii

Představ si, že máš 20 minut času mezi dvěma náročnými úkoly. Co uděláš jako první? Zavřu oči a dám si „rychlý reset“, i když neusnu.
Zkontroluji, co jsem už stihl, a připravím se na další krok.
Potřebuji něco dynamického – krátkou procházku nebo studenou vodu.
Prolistuji si mobil, aspoň se odreaguji.
Ať bych si mohl odpočinout, raději budu aktivní – odpočinek mě rozladí.

Jak bys popsal pocit, když se probudíš z krátkého 15minutového spánku? Jako bych se probudil do čerstvého dne.
Trochu dezorientovaný, ale pak přijde příliv energie.
Zvláštní, často se mi zdá i za tak krátký čas.
Nestíhám se ani ponořit – nevím to dobře načasovat.
Spíše podrážděně, jako bych něco „pokazil“.

Co si myslíš o lidech, kteří si dokážou na 10 minut zdřímnout kdekoliv? Obdivuji to – je to dar.
Závidím jim to, ale nevím, jestli je to pro mě.
Zřejmě mi to připadá zvláštní, asi to nedokážu pochopit.
Je to pro mě znak lenosti nebo nízké výdrže.
Asi jejich mozek funguje jinak než můj.

Kdy naposledy jsi si přes den dobrovolně zdřímnul? Dnes, nebo včera – pravidelně to potřebuji.
Nepamatuji si, ale nejsem proti, pokud je to potřeba.
Jenom když jsem úplně vyčerpaný.
Nevím to – vždy mi to naruší rytmus.
Nikdy – přes den spí jen děti nebo nemocní.

Jak reaguje tvé tělo, když se pokusíš na chvíli vypnout během dne? Tělo se rychle uvolní – stačí ticho.
Musím si to „povolit“ – jinak mi hlava jde naplno.
Začne mě bolet záda nebo se necítím pohodlně.
Zaspávám až večer – během dne to nejde.
Mám výčitky – mohl bych přece něco dělat.

Jaké asociace ti napadnou při slově „přestávka“? Nádech, rovnováha, doplnění.
Nejistota, výpadek, ztráta tempa.
Zasloužení, krátká odměna.
Neproduktivita, zbytečnost.
Riziko, že ztratím soustředění.

Představ si, že vedeš tým lidí. Jak bys reagoval, kdybys někoho přistihl při power nape? Usměju se – asi ví, co dělá.
Nejprve se zeptám, zda je v pořádku.
Nevím, cítil bych se nepříjemně, ale asi bych to nechal tak.
Nezdá se mi to profesionální, řešil bych to.
Takové věci se v práci jednoduše nedělají.

Jak si představuješ ideální způsob „dobití baterií“ uprostřed dne? Krátký spánek, klidné prostředí, uzemnění.
Něco aktivního – běh, pohyb, fyzické přepnutí.
Rituál – káva, hudba, kontrola plánu.
Rozhovor s někým, kdo mě povzbudí.
Vnitřní boj – něco dělám, ale odpočívat neumím.

Které prostředí by ti nejvíce vyhovovalo pro krátký oddech? Tiché místo s jemným světlem.
Vlastní auto – uzavřený svět.
V parku, na lavičce ve stínu.
V práci, ale jen když nikdo nic nečeká.
Nikde – nedokážu se uvolnit mimo domova.

Jak reaguješ, když ti někdo navrhne, že bys si měl na chvíli odpočinout? Zamyslím se nad tím a možná si opravdu dopřeju pauzu.
Povím si – možná později, teď ne.
Ohradím se – zvládám to, nepotřebuji pauzu.
Leknu se, jestli není něco se mnou špatně.
Automaticky to odmítnu – já jsem přece silný/á.