Přihlášení

Cirkadiánní rytmus: Jak nás řídí vnitřní hodiny

Představ si, že máš jeden volný den jen pro sebe. Jak začneš ráno? Bez budíku – nechám tělo rozhodnout.
Zbudím se brzy, potřebuji mít věci pod kontrolou.
Pozdě a pomalu, potřebuji se naladit.
Záleží, jak jsem spal(a). Ne vždy to mohu ovlivnit.
Nevím – mám problém si představit den bez povinností.

V kterém denním čase se cítíš nejživěji nebo nejvíce „v sobě“? Když se rozední – cítím čerstvý start.
Kolem oběda – všechno se zrychlí a zjednoduší.
Pozdě odpoledne – konečně se dostávám do rytmu.
Večer – tehdy mám pocit největší svobody.
Není důležité, kolik času uběhne – jde o to, co mě čeká.

Jak reaguješ, když ti někdo naruší zaběhnutý režim? Snažím se přizpůsobit, i když to naruší můj klid.
Překvapí mě to, ale možná to přinese něco nového.
Rozladí mě to, jsem velmi citlivý/á na rytmus.
Záleží, kdo a proč. Narušení není vždy špatné.
Většinou si to ani nevšimnu – funguji spontánně.

Tvoje tělo ti dává signál, že potřebuje odpočinek. Jak reaguješ? Ignoruji to, důležitější je dokončit, co jsem začal(a).
Dám si pauzu – tělo ví, co dělá.
Začnu plánovat, kdy si odpočinu – teď není čas.
Pocítím vinu, když si jen tak odpočinu.
Usnu bez výčitek – jsem zvyklý/á si naslouchat.

Který z těchto obrazů ti nejvíce připomíná tvůj běžný den? Tiché ráno s šálkem čaje, než svět spí.
Doprava v plném proudu, kalendář plný barev.
Západ slunce, když všechno konečně utichne.
Neustálá změna, bez jasného rytmu.
Vlna – jednou nahoře, jednou dole, ale s určitou pravidelností.

Jak bys popsal(a) svůj vztah ke spánku? Je to základ – bez kvalitního spánku nefunguju.
Bojuji s tím – vím, že bych měl(a) spát víc.
Je to něco, co přijde, když je vše hotové.
Spánek je pro mě útěk i lék.
Můj spánek je chaotický – jako život.

Když máš pocit, že jsi „mimo rytmu“, co uděláš? Začnu se pozorovat – hledám příčinu.
Ignoruji to – ono to přejde.
Změním něco na denní rutině.
Začnu se za to obviňovat.
Zastavím se – vnímám, co potřebuji.

Jak bys popsal(a) svá rána během pracovního týdne? Rychlé a stresující – nestíhám se naladit.
Organizované – vím, co mě čeká.
Roztěkaný – záleží, jak jsem spal(a).
V pohodě – vstávám brzy, mám čas na sebe.
Unavený – často bych ještě potřeboval(a) spát.

Které z následujících tvrzení tě nejvíce vystihuje? Moje tělo ví, kdy je správný čas jednat.
Potřebuji režim, jinak se ztratit.
Jsem produktivní/ní, když mám prostor improvizovat.
Vnitřní klid mi určuje rytmus.
Bojím se s tím, jak sladit tělo a povinnosti.

Kdybys měl(a) možnost přizpůsobit si celý den podle sebe, co by bylo jinak? Vstával(a) bych později a usínal(a) přirozeně.
Měl(a) bych mít více krátkých přestávek během dne.
Změnil(a) bych rytmus práce podle fází energie.
Nepotřeboval(a) bych budík, jen slunce.
Asi nic – už teď to mám dobře nastavené.