Ovládněte umění komunikace v osobním i profesním životě.

Představte si, že jste na důležitém setkání a někdo neustále skáče do řeči. Jak zareagujete?

Zachovám klid, nechám ho domluvit a potom pevně, ale slušně vyjádřím svůj názor.
Jemně naznačím, že bych rád dokončil myšlenku, a pokračuji v vyprávění.
Začnu mluvit hlasitěji a asertivně, abych získal zpět pozornost.
Nechám to tak, nemám rád konflikty a nechci situaci vyhrocovat.
Udělal jsem si mentální poznámku o jeho chování a později si to s ním proberu v soukromí.

Když si s někým nerozumíte, co je pro vás přirozený první krok?

Snažím se ho lépe pochopit a ptám se objasňujících otázek.
Použiji humor, abych uvolnil napětí a našel společnou řeč.
Ponechám si odstup a vyhodnotím, zda má smysl v diskusi pokračovat.
Jemně prosadím svůj pohled a sleduji, jak zareaguje.
Spíše se stáhnu, nemám rád napjaté rozhovory.

Jak reagujete, když si někdo nečekaně přivlastní váš nápad?

Zůstanu klidný, ale při další příležitosti dám jasně najevo, že byl můj.
Okamžitě ho konfrontuji a požaduji uznání.
Pocítím frustraci, ale nechám to tak – karma se o to postará.
Zvolím strategický přístup a budu se snažit získat uznání skrze činy, ne slova.
Zvážím, zda to byl úmysl nebo jen nedorozumění, a rozhodnu se podle situace.

Představte si, že musíte někomu oznámit nepříjemnou pravdu. Jak na to půjdete?

Vyberu vhodný čas a místo, aby to měl co nejjednodušší.
Povím to přímo a bez obalu, upřímnost je nejlepší cesta.
Zjemním zprávu a zaměřím se na pozitivní aspekty.
Nejprve ho připravím emočně, aby lépe zvládl situaci.
Odložím to co nejvíc, abych nemusel být tím zlým.

Jakým způsobem dáváte najevo, že jste někoho skutečně poslouchali?

Parafrázuji jeho slova, abych ukázal, že jsem porozuměl.
Kývám hlavou a občas něco povzbudivě řeknu.
Shrnu, co řekl, a přidám svůj pohled.
Zeptám se na otázku, která ukáže, že jsem zachytil podstatu.
Odpovím stručně, abych dal najevo, že rozumím, ale nezacházím do detailů.

Jak reagujete, když někdo v hádce používá emotivní argumenty místo faktů?

V klidu mu vysvětlím, že by bylo dobré držet se faktů.
Použiji racionální argumentaci, ale nenutím svůj názor.
Nechám ho vyprávět a hledám v jeho slovech podstatu.
Přizpůsobím se jeho emocím a pokusím se ho uklidnit.
Pokud vidím, že se rozhovor nikam neposouvá, ukončím ho.

Pokud se ocitnete v situaci, kde musíte mluvit před neznámou skupinou lidí, co uděláte?

Hluboce se nadechnu a soustředím se na to, co chci říct.
Začnu s vtipem nebo osobní zkušeností, abych překonal bariéry.
V předstihu si připravím strukturu a postupuji podle ní.
Podívám se na publikum a snažím se navázat oční kontakt.
Soustředím se na svůj hlas a řeč těla, abych působil sebejistě.

Pokud vám někdo položí nečekanou a nepříjemnou otázku na veřejnosti, jak se s tím vyrovnáte?

Zachovám klid a odpovím promyšleně, i když potřebuji chvíli na rozmyšlení.
Zareaguji s humorem, abych uvolnil situaci.
Upřímně řeknu, že na to teď nemám odpověď, ale vrátím se k tomu později.
Odpovím stručně a přesměruji téma jinam.
Pokud je otázka nevhodná, dám najevo, že není vhodné se na to ptát.

Co děláte, když někdo přetáčí vaše slova?

Opřu se o fakta a důkazy, abych to uvedl na pravou míru.
Upozorním ho na to přímo a požádám o objasnění.
Snažím se pochopit jeho motivaci a přizpůsobím svůj přístup.
Pokud nejde o nic zásadního, nechám to tak, ať si myslí, co chce.
Vtipně to otočím, abych eliminoval napětí.

Jak se cítíte, když si někdo nevšímá, co říkáte?

Nepříjemné, ale pokusím se změnit způsob komunikace, aby zaujala mou myšlenku.
Hněvá mě to a dám to jasně najevo.
Beru to jako signál, že ho to nezajímá, a nesnažím se dál.
Přehodnotím, zda mluvím dostatečně poutavě, a přizpůsobím styl projevu.
Ignoruji to a pokračuji podle plánu.

Odeslat odpovědi