Jak zvládnout emoce a udržet vnitřní klid

Představ si, že zmeškáš důležité setkání kvůli dopravní zácpě. Co uděláš hned potom?

Podívám se na okolí a najdu něco hezkého, co uklidní mou mysl.
Zavolám, omluvím se a začnu plánovat náhradní termín.
Cítím tlak a hněv, ale nic na sobě nedám znát.
Vyčítám si, že jsem neodešel dříve.
Utěším se tím, že to asi tak mělo být.

V místnosti je napjatá atmosféra, ale nikdo nic neřekne. Jaký obraz ti napadne jako první?

Stůl plný jídla, ale nikdo se nenajedí.
Napnutý lanový most nad propastí.
Sklo, které se právě začíná praskat.
Mlha, která zahaluje výhled.
Strom, který se ohýbá ve větru, ale neláme se.

Dostaneš anonymní kritický komentář. Jak reaguje tvá mysl?

Začnu analyzovat, kdo to mohl napsat a proč.
Povím si, že je to jen názor – a jdu dál.
Zabolí mě to, ale pokusím se z toho poučit.
Zpochybním svou vlastní hodnotu a budu se v tom chvíli točit.
Začnu hledat způsoby, jak si potvrdit svou cenu.

Jaké místo si představíš jako svůj „vnitrní bezpečný prostor“?

Měkký mech v hlubokém lese.
Tiché místo s výhledem na moře.
Knihovna s vůní starých stránek.
Prázdná místnost s čistými stěnami.
Dětský pokoj plný vzpomínek.

Co tě nejčastěji rozladí, aniž bys to hned dokázal pojmenovat?

Když někdo neposlouchá, i když jsem tiše.
Změna plánů na poslední chvíli.
Pocit, že nejsem užitečný.
Když druzí skrývají své skutečné emoce.
Když musím být rychle rozhodný.

Který z těchto zvuků by tě pravděpodobně nejvíce rozrušil?

Neustálé pípání nefunkčního zařízení.
ťukot deště na plechovou střechu.
Hlasité smíchy v sousední místnosti.
Dlouhé ticho bez hluku.
Náhlé bouchání dveří.

Která z těchto vět by ti pravděpodobně nejvíce pomohla v těžké chvíli?

„Vím, že to není lehké – jsem tu, když budeš chtít mluvit.“
„Každý den má svůj smysl, i když ho ještě nevidíš.“
„Selhání je jen tečka před novou větou.“
„Jsi dostatečný takový, jaký jsi teď.“
„Nezapomeň dýchat – přejde to.“

Když cítíš, že v tobě narůstá napětí, jaký obraz tě nevědomě provází?

Vlny narážející do útesu.
Kouř stoupající z svíčky.
Ticho před bouřkou.
Pavouk tkající síť.
Dveře, které se pomalu zavírají.

Co by tě nejvíce znepokojilo, kdybys nemohl ovlivnit situaci?

Pocit, že někdo trpí a já nemohu pomoci.
Nedorozumění, které se šíří dál.
Být obviněn bez možnosti se bránit.
Když něco není „uzavřené“.
Když se změní směr, který jsem měl pevně nastavený.

Které z těchto přirovnání bys vybral pro svůj způsob zvládání emocí?

Bublina, která pomalu stoupá nahoru.
Studna, do které házím kameny.
Kompas, který hledá sever.
Maska, která mě chrání před bouřkou.
Strom, kterému přibyl nový letokruh.

Odeslat odpovědi