Sebairónia: Kdy je zdravé se smát sám sobě

Představ si, že se ti stane drobný trapas před kolegy (např. zakopneš při prezentaci). Jak nejpravděpodobněji zareaguješ?

Zasmál/a bych se a nějak bych to vtipně okomentoval/a.
Tvářil/a bych se, že se nic nestalo.
Cítil/a bych trapnost, ale později bych se tomu možná zasmál/a.
Rychle bych se omluvil/a a pokračoval/a bez reakce.
Začal/a bych kritizovat okolnosti – například kluzký koberec.

Když ti někdo blízký řekne, že děláš něco "typicky po svém", co ti jako první napadne?

Asi má pravdu, vždyť já jsem takový/taková.
Zamyslím se, zda to myslí jako kritiku.
Zabavím se – znám své chyby.
Cítím potřebu se obhájit nebo vysvětlit.
To mě podráždí – nemám rád/rada nálepky.

Jak reaguješ, když někdo použije humor na tvou adresu?

Záleží, od koho to jde – někdy se pobavím, někdy to bolí.
Zasmál/a bych se a možná bych něco vrátil/a zpět.
Určím se, i když to nedám najevo.
Přemýšlím, co tím vlastně chtěl říct.
Potěší mě, pokud jde o hravý a vtipný komentář.

Co si pomyslíš, když si přečteš nebo vyslechneš vtip, který bys mohl/a klidně vztahovat na sebe?

Zabavím se – však to úplně sedí.
Zkoumám, co by to mohlo znamenat.
To mě trochu rozhodí – nechci být takový člověk.
Přejdu to bez větší reakce.
Mrzí mě to, i když vím, že je to jen vtip.

Představ si, že se díváš na staré fotky ze školy. Jaký máš pocit?

Smích přes slzy – dobré vzpomínky, ale také vděčnost, že je to za mnou.
Trochu nostalgie a trochu hanby – mix všeho.
Zahanbení – raději bych je nikomu neukázal/a.
Hrdost, jak jsem se změnil/a.
Chci je někomu ukázat, abychom se spolu zasmáli.

Jak často sám/sama o sobě říkáš něco ironického nebo zveličeného?

Docela často – vtip je součástí mé osobnosti.
Jenom ve společnosti, kde se cítím bezpečně.
Zřídka – nechci se shazovat.
Spíš dělám ironii na druhé než na sebe.
Nerad/nerada se stávám středobodem pozornosti.

Pokud ti někdo připomene chybu, kterou jsi udělal/a před lety, jak zareaguješ?

Budu se na tom bavit – je to minulost.
Zamrzí mě to – nechápu, proč to zase vytáhne.
Obhajuji se, že to bylo jinak.
Snažím se rychle změnit téma.
Použiji to jako příklad, že i já jsem omylný/á.

Co si myslíš o lidech, kteří se často smějí na vlastní účet?

Vážím si jich – to chce nadhled.
Někdy to berou příliš daleko a ztrácí respekt.
Vypadají roztomile, ale asi se uvnitř trápí.
Závisí to na situaci – někdy je to neupřímné.
Obdivuji, že se dokážou odosobnit.

Když uděláš chybu v rozhodnutí, jak si o tom později vyprávíš?

Využiji to jako příběh s vtipným poučením.
Rozebírám, co jsem měl/a udělat jinak.
Spíše to potlačím – nechci to zmiňovat.
Zlehčuji to, ale uvnitř mě to štve.
Hovořím o tom otevřeně, ale bez emocí.

Kdybys byl/a hlavní postavou v satirickém filmu o svém životě, jak bys se cítil/a?

Zábavné – rád/ráda bych si to podíval/a.
Zneistila/a bych se – co všechno by tam ukázali?
Bylo by mi to nepříjemné.
Záviselo by to na tom, jak mě vykreslí.
Bral/a bych to jako dar – smích je lék.

Odeslat odpovědi