Přihlášení

Rodičovství, jak si udržet vlastní identitu při výchově dětí

Rodič, ale stále sám sebou. Každý z nás má jedinečné zájmy, hodnoty a sny. Rodičovství sice mění naše priority, ale nemusí zmazať to, kým opravdu jsme.

Tento modul se zaměřuje na rovnováhu mezi péčí o děti a zachováním vlastní identity. Pomáhá najít prostor pro sebe bez pocitu viny a ukazuje, jak budovat zdravé hranice.

Uvědomění si vlastních potřeb – naučíte se vnímat, co je pro vás důležité i mimo rodičovskou roli.
Zdravé hranice – jak být pečujícím rodičem a zároveň neztratit své já.
Podpora sebehodnoty – zjistíte, že věnovat se sobě není sobecké, ale zdravé.
Lepší rovnováha – praktické tipy, jak si najít čas pro sebe v každodenním kolotoči.
Vědomější rodičovství – spokojenější rodič znamená spokojenější dítě.

Objevte, jak zůstat sám sebou a zároveň být tím nejlepším rodičem.

Představ si, že máš půl dne jen pro sebe. Co s tím časem uděláš jako první? Začnu dělat něco kreativního, co jsem dlouho odkládal/a.
Zavolám někomu, koho jsem dlouho neslyšel/a.
Sednu si a chvíli jen tak nic nedělám.
Začnu plánovat, jak ten čas co nejefektivněji využít.
Nevím, chvíli se jen motám, než se rozhodnu.

Kdybys svůj den měl/a přirovnat k obrazu, který by to byl? Orchestr, ve kterém každý nástroj hraje svou partii.
Plátno plné spontánních barev.
Přesýpací hodiny.
Mapa se šipkami a poznámkami.
Tiché jezero pod zasmušilým nebem.

Jak se cítíš, když tvoje dítě nesouhlasí s tvým rozhodnutím? Překvapeně, ale zvědavě se ptám, co si myslí.
Zlehka podrážděně, ale snažím se udržet klid.
Mám chuť to vysvětlit znova a znova.
Zamrzne to ve mně a přemýšlím, co jsem udělal/a špatně.
Těším se, že projevuje vlastní názor.

Když si vzpomeneš na sebe před tím, než jsi měl/a děti, co cítíš? Inspiraci, jakoby to byl/a jiný člověk, kterého mohu znovu objevit.
Smutek za tím, co už není.
Hrdost, jak jsem se od té doby posunul/a.
Vinu, že jsem se od sebe vzdálil/a.
Nostalgické teplo, ale nic dramatického.

Představ si, že tvé dítě řekne: „Chci být jako ty, až vyrostu.“ Co tě jako první napadne? Musím být lepší vzor, než jsem teď.
To je hezké, ale ať je hlavně sám sebou.
Trochu mě to vyděsí, necítím se na to.
Jsem dojatý/á a hrdý/á.
Začnu přemýšlet, co přesně tím myslí.

Jaký prostor má tvé "já" v každodenním životě? Takový, jaký si aktivně vytvořím.
Velmi malý, často ho někam zatlačím.
Občas se objeví, když se ztratím v hudbě, knize, myšlenkách.
Mám pocit, že ho chráním jako poklad.
Ani nevím, kde přesně končím já a začínají ostatní.

Které slovo nejvíce vystihuje tvoje každodenní rozhodování? Zodpovědnost.
Intuice.
Strategie.
Pochyby.
Služba.

Pokud bys měl/a popsat svou vnitřní sílu, byla by... Tichá a hluboká jako kořeny stromu.
Nestálá, ale když přijde, je silná.
Logická a systematická.
Kreativní, měnící se jako vítr.
Závislá na tom, jak se ke mně chovají ostatní.

Když se dítě hraje a ty máš volnou chvilku, co děláš? Dívám se na něj a přemýšlím.
Rychle se vrhnu na povinnosti, dokud je čas.
Otevřu něco, co mě osobně baví.
Napadne mě, že bych měl/a něco „užitečného“ dělat.
Zaspím nebo úplně vypnu.

Co pro tebe znamená slovo „já“? Něco, co se neustále vyvíjí.
Něco, co se občas ztrácí v druhých.
Jasný kompas.
Někdy tajemství, které ještě neznám.
Základ, o který se treba starat jako o dítě.