- Vstanu, s úsměvem si opráším kolena a žertovně se ukloním.
- Rychle se podívám, jestli mě někdo viděl, a budu doufat, že ne.
- Začnu se smát a možná řeknu něco jako: „Toto byl elegantní pád, že?“
- Naštvaný budu obviňovat chodník, boty nebo něco jiného.
- Zůstanu chvilku ležet, předstírajíc, že to byl umělecký performans.
