- Otočím se a počítám do deseti, abych si uspořádal(a) myšlenky.
- Začnu mluvit o tom, co se stalo, ať to dítě pochopí.
- Zkontroluji, jestli jsem někde neudělal(a) chybu ve výchově.
- Řeknu si, že děti jsou prostě takové, a nechám to tak.
- Zareaguji impulzivně, potom se omluvím.
