Sedíš na louce. Vedle tebe někdo zpívá falešně, ale z duše. Jak reaguješ?

  • Užívám si jeho upřímnost, i když mi uši trpí.
  • Usmívám se a přidám se – možná to nakonec nebude tak špatné.
  • Poslouchám, ale duší jsem už někde jinde.
  • Pozoruji ho – zajímá mě, co ho k tomu vede.
  • Zvážím, zda je správné zůstat, nebo raději odejít.

Někdy nemusí být všechno ideální, aby to byl krásný letní den. Začít →